Slovanské dějiny jsou fascinující a řada skutečností je buď málo známá, nebo se jich lidé stále drží v zjednodušených mýtech.   Slované nebyli „primitivní a opoždění“ Dlouho se tvrdilo, že Slované přišli do Evropy pozdě a byli kulturně zaostalí. Jenže: -          Archeologické nálezy (např. kultury Przeworsk, Zarubinec, Pšovská) ukazují vyspělou kovářskou, textilní i obchodní výrobu ještě před písemnými zmínkami. -          Složitá společenská struktura a hradiště existovala

Slované jsou nejpočetnější etnicko-jazykovou skupinou v Evropě. Odhaduje se, že dnes žije přibližně 300–350 milionů Slovanů  (záleží, jak přesně definujeme „Slovana“ – zda jen podle jazyka, nebo i podle původu).   Rozdělení podle jazykových větví Slované se dělí na tři hlavní větve: Východní Slované – cca 210–230 milionů Rusové (nejvíc – přes 140 mil.) Ukrajinci (30–40 mil.) Bělorusové (9–10 mil.) Západní Slované – cca 60–65 milionů Poláci (přes 37 mil.) Češi (cca 10,5 mil.)

O tom, odkud a jakým způsobem Slované přišli, existuje mnoho teorií a názorů. Jedna teorie předpokládala, že původní „starousedlíci“ přijali nový životní styl, technologie a jazyk, a postupně se tak „poslovanštěli“ (například Avaři). Druhou rozšířenou hypotézou byla možnost, že přišla nová populace, která s sebou přinesla svou kulturu a nahradila či „pohltila“ původní obyvatelstvo.   Nový výzkum DNA Slovanů Vzhledem k současným technickým možnostem můžeme využít poznatky z ob

Každý národ má svou paměť – a my ji máme zapsanou nejen v knihách, ale také ve své krajině. Místa, kde se podle dávných pověstí shromažďovali naši předci, aby vzývali bohy, radili se v kruzích, slavili slunovraty či hledali sílu, nevymizela. Stále existují. A mnohá z nich žijí tiše, čekajíce na znovuobjevení. Příběhy jsou více než poučné. Nejde totiž jen o geografický bod. Jde o živé místo paměti – duchovní kotvu, která pomáhá chápat, odkud jsme vyšli a kam patříme. Každý vrc